Název akce : „REZIDENCE BIEBLOVA“
Místo stavby : na p.č. 2200 k.ú. Smíchov, Bieblova Ulice
Investor : A.K.F., a.s. Korunní 79, Praha 3, 130 00
Zpracovatel studie : Ing. Arch. Martin Pračka, STUDIO 97, Krkonošská 10, Praha 2, STUDIO97@VOLNY.CZ
Stav: prodáno 2014
Popis zpracovaného území
Nový objekt je navržen na místě bývalých přízemních objektů dílen pneuservisu v proluce mezi činžovními domy přiléhajícími k ulici Bieblově. V současné době jsou objekty pneuservisu opuštěné a neslouží svému účelu.
Parcela byla historicky uvažována v období tvorby zastavovacího plánu na přelomu 19. a 20. století, jako pozemek k výstavbě činžovního domu s výškou danou římsou a hřebenem sousedních domů – tato kriteria jsou zachována i při současném návrhu.
Parcela byla původně zakoupena na výstavbu činžovního domu, avšak nejprve zastavěna přízemní dílnou – s myšlenkou vytvoření zisku, který by časem posloužil k výstavbě velkého činžovního domu. O tom faktu svědčí jednak, že takovýto objekt je částečně podsklepen a má rovnou střechu, což v této době nebylo běžné – z toho je možné usoudit, že střecha mohla posloužit k nastavování, podsklepení je též velmi solidní a odpovídá víceméně charakteru činžovnímu domu. Nicméně k žádnému rozšíření samotného objektu nedošlo a dům zůstal v původním rozsahu zachován dodnes.
Na parcele se nachází ještě objekt přízemní haly provizorního charakteru. Všechny objekty na parcele nemají žádnou architektonickou, výtvarnou ani technickou hodnotu a proto jsou určeny k demolici.
Urbanistické řešení
Navrhovaný dům vychází z urbanistických a architektonických principů sousední zástavby – to znamená činžovní dům v blokové zástavbě. Hlavní obytné místnosti jsou orientovány do uliční fasády, do dvora menší místnosti obslužné a vertikální komunikace – v tomto případě prosklená schodišťová věž s výtahem.
Výškově dům navazuje na sousedy – jak římsou, tak hřebenem střechy. Centrální poloha domu vzhledem k oběma sousedním domům je ve středu objektu akcentována proskleným objektem střešní věže s dřevěným slunolamem.
Uliční fasáda domu je od úrovně 2.n.p. plasticky členěna arkýřem, zbývající plocha fasády je bez oken – členěna pouze strukturou povrchu fasády.
Předposlední podlaží domu je vybaveno terasou, která též půdorysně ustupuje oproti arkýři. Vstup do domu je situován na osu uliční fasády a vjezd do podzemních garáží je napravo od vstupu v místě nejnižší výšky chodníku vůči objektu.
Celkově dům prostorově nevybočuje z okolní zástavby a doplňuje čelo bloku stávajících domů.
Architektonicko-dispoziční řešení
Dům je koncipován jako čistě obytná budova s potřebným zázemím. Přízemí objektu bude využito pro vstupní prostory, vjezd do garáží, komory a potřebné technické zázemí objektu. Z důvodů nízké výšky patra nad chodníkem nebude využito pro bydlení. Vestibulem a spojovací chodbou je nástup do prosklené věže s výtahem a schodištěm ve dvorní části parcely. Ta vertikálně propojuje patra podzemních garáží se vstupním podlažím a ostatními obytnými podlažími v domě.
Obytná část domu je navržena tak, aby na každém podlaží byla jedna bytová jednotka o celkové ploše cca 150 m2 – celkem 5x, poslední dvě ustupující podlaží jsou tvořena jedním mezonetovým bytem o ploše cca 200 m2. Byt v nejnižším podlaží je vybaven dvorní zatravněnou terasou na střeše garáží, ostatní byty v patrech mají ve dvoře balkony a mezonetový byt má terasy jak do ulice, tak do dvora.
Výhodná je orientace domu vůči světovým stranám, které umožňuje kvalitní denní osvětlení všech místností jednotlivých bytů, navíc dům svojí siluetou nezastiňuje žádné z obytných místností okolní zástavby.
Architektonický výraz domu je též podtržen i použitými materiály – plné plochy fasád budou provedeny v klasické omítce s plastickým štukovým dekorem – jemných horizontálních drážek, které budou v místech stropů každého druhého podlaží přerušeny horizontálními pruhy hladké omítky – tak, aby vznikala iluze vyšších světlých výšek jednotlivých pater a tímto se dům přiblížil více proporcím okolní zástavby.
Vystupující akrýř bude proveden z patinovaných ocelových profilů do nichž budou vložena dřevěná okna s dřevěnými roletami a pouzdry na zapuštění rolet provedenými též ve dřevě, zábradlí terasy mezonetového bytu bude též z ocel. profilů. šikmá střešní krytina bude provedena z pálených tašek – bobrovek v přírodní barvě, rovné části střech a části s mírným spádem budou provedeny z mědi. Slunolamová pergola na posledním podlaží bude proveden ze dřeva.
Architektura domu by měla evokovat funkcionalistické „zástavby proluk“ z meziválečného období min. století – jak solidností, tak i komfortem nabízeného bydlení, který nebyl dodnes překonán.
investor: A.K.F. Investment s.r.o.
architekt: Ing. arch. Martin Pračka
stav: prodáno 2016
Na jižním, svažitém pozemku o výměře cca 2.500 m2 v rezidenční čtvrti Troja byla postavena vila, maximálně využívající možnosti terénního členění jižního svahu. Termín zahájení: léto 2010. Termín dokončení: kolaudace v listopadu 2011
„nechte na sebe působit prostory, jejich atmosféru, jejich spojení s okolní přírodou, s člověkem uvnitř a pokud nejvýraznější pocit, který ucítíte, bude pravda, tak jste na správném místě„
Pozemek, na kterém nemovitost stojí, se nachází na jižní stráni chráněné přírodní oblasti Ve Višničkách v blízkosti Trojského zámku v městské části Praha 7 – Troja, ulici Nad Kazankou.
Celý dům je navržen jako plynoucí prostor a to jak zakomponování stavby do relativně strmého svahu, tak vzájemné přechody mezi jednotlivými patry, místnostmi i jeho spojení s okolní přírodou.
V celé stavbě jsou potřeny hranice mezi interierem a exterierem, přesto má vnitřek domu pevný a jasně definovaný řád.
Volně stojící dům, odsazený od ulice zahradou má tvarovou jednoduchost, přísná, ale minimalistická skeletová konstrukce ze železobetonu dává maximální prostor prosklení všech tří fasád, které pomocí velkých teras spojuje interier domu s okolím.
V interieru je použito minimální množství druhů materiálů, aby vynikla čistota, dokonalost proporcí a elegance každého detailu. Použité materiály mají navodit pocit neměnnosti a věčnosti.
Schodiště plynoucí celým domem přes všechna čtyři nadzemní podlaží beze změny sklonu a směru spojuje jednotlivé zóny domu.
Z každého podlaží, interiéru, terasy, je uživateli umožněn jiný pohled na panorama Prahy. Z nejspodnějšího podlaží je to srůstání s přírodou, která je ve všech světových stranách na dosah. Při stoupání do vyšších podlaží přecházíme z korun stromů až do nejvyššího patra, které nám poskytuje pohled na Prahu takřka z ptačí perspektivy. Tento pocit je nejsilnější při odpočinku v přírodním altánu, umístěným vysoko nad severní hranicí domu.
Stavba je navržena jako prostor. Ne jako půdorysy, fasády, řezy, pohledy. Jednotlivé místnosti tvoří dojmově velký, zároveň však velmi intimní prostor.
Z celého domu je cítit snaha o vytvoření historické hodnoty, pohodlnosti, důkladnosti, účelnosti, o vytvoření prostředí, které není zasaženo hektičností dnešního života, ale vytváří svému uživateli azyl v uspěchané době.
